Lidi se pořád stydí říct klitoris. A sex chodí řešit sami

Se Zuzkou se známe skoro pět let. Tehdy jsem rozjížděl DickObraz, napsal jsem jí s nabídkou spolupráce a poslal jí YONI — omalovánky, u kterých jsem ještě netušil, jestli má celá věc vůbec smysl. Bavilo to oba nás. Od té doby jsme se párkrát potkali na erotickém veletrhu a jinak jsme spolu vydrželi na internetu, což mi po těch letech přijde jako docela slušná vizitka.

Chtěl jsem se jí zeptat na věci, které se do běžného rozhovoru nevejdou: kdo za ní vlastně chodí, co si lidi netroufnou vyslovit, i když si za to už zaplatili, a jaké to je stavět byznys na tématu, o kterém vám platforma nedovolí mluvit nahlas.

Tady nikdo nic obrušovat nebude. To jsem jí slíbil dopředu.

Kdo za ní chodí

Zuzka pracuje online. Nejčastěji za ní chodí ženy kolem pětadvacítky a muži kolem čtyřicítky.

Ženy řeší potíže s dosažením orgasmu, vztah k vlastnímu tělu nebo něco ve vztahu. Muži chtějí uspokojit partnerku, nebo je trápí problémy s erekcí. Odcházejí obvykle trochu unavení — což je podle ní po takovém sezení normální, podobně jako po terapii — ale hlavně s úlevou. Konečně začali řešit něco, co se dlouho snažili ignorovat, a mají naději a plán, na kterém se společně domluvili.

Zeptal jsem se jí, co si lidi netroufnou vyslovit ani ve chvíli, kdy si za to už zaplatili. Odpověděla, že to těžko může vědět, když si to netroufnou vyslovit. Ale dodala jednu věc, která mi z celého rozhovoru utkvěla nejvíc:

„Je samozřejmě pravda, že se lidé stále ještě stydí mluvit o intimitě obecně a také vyslovovat slova jako je klitoris, anál, masturbace apod. Často mi hned v úvodu přiznají, že jsou nervózní, což je ovšem naprosto normální.“

Tohle jsou dospělí lidi, kteří si zaplatili odbornici, aby s ní mohli mluvit přesně o tomhle. A pořád mají problém pojmenovat vlastní části těla.

Požádal jsem Zuzku o jeden konkrétní případ, ať to není jen povídání. Poslala tenhle:

Případ z praxe: Johana (37)

Johana (37) přichází s tím, že se bojí sexu se svým novým přítelem. Přestože ho má ráda a přitahuje ji, pokaždé, když se k sexu schyluje, jako by z ní náhle veškeré vzrušení spadlo, cítí se otupěle a necitlivě. Někdy má vyloženě strach.

Pracujeme spolu asi tři sezení, Johana mi popisuje své pocity před i po intimních situacích, zážitky s minulými partnery i přístup přítele k její úzkosti ze styku. Postupně rozmotáváme klubko obav, očekávání a tlaku, především toho, který klientka vyvíjí sama na sebe. Dostává na doma pár cvičení, která mají pomoci dostat se více do kontaktu sama se sebou tak, aby dokázala mně, příteli, ale hlavně sama sobě vysvětlit, co se právě odehrává na pozadí úzkosti v její hlavě.

Na konci naší spolupráce se Johana cítí sebevědoměji a nemá už tak silný pocit, že by selhala, když k sexu nedojde. S přítelem už došlo k několika pro oba velice příjemným intimním aktivitám a zdá se, že je vše na dobré cestě.

Případ popsala Zuzana Kacvinská. Jméno i konkrétní detaily jsou změněné.

Páry skoro nechodí

Tohle je věc, kterou jsem nečekal. Zuzka říká, že za ní chodí spíš ženy, mužů taky dost — ale páry skoro vůbec.

A když pár přijde, obvykle to stejně není pár:

„Většinou je to tak, že to v páru chce řešit jen jeden člověk, ale ten druhý se distancuje nebo není nápomocný, takže to je jen na tom jednom člověku.“

Vezměte si k tomu, s čím kdo přichází. Ženy řeší vlastní orgasmus a vztah ke svému tělu. Muži řeší, jak uspokojit partnerku, nebo jak jim funguje erekce. Jedni se zabývají sebou, druzí výkonem. A obojí přitom řeší věc, která se ze své podstaty děje mezi dvěma lidmi — jenže ji chodí řešit sami.

Sex je jediná společná činnost, u které se považuje za normální jít na opravu bez toho druhého.

Když jsem se ptal, co ji o klientech překvapilo, napsala jednu věc, o které si evidentně předem myslela své:

„Že na mě mužští klienti budou občas vytahovat penisy :D“

Nestalo se.

Jak se člověk stane koučkou sexu

V Česku nijak — takový obor se tu nedá vystudovat. Zuzka, podobně jako další certifikovaní sex koučové u nás, studovala sexuální koučink dálkově z USA. Sexualita ji podle svých slov fascinovala vždycky; už před deseti lety, když byla na medicíně, zvažovala obor sexuologie.

Zajímalo mě, kde končí její práce a začíná terapie:

„Terapeut se obecně více zaměřuje na minulost, vzorce chování, traumata. Kouč se obecně zaměřuje hlavně na přítomnost, budoucnost, tvoří s klientem akční plán, strategie do budoucna. Je takový jeho laskavý průvodce.“

Minulosti se podle ní dotknout musí, jinak to ani nejde, ale ne do hloubky. Když klient prožil sexualizované násilí, trpí úzkostmi nebo depresemi, doporučuje mu terapii. Jedno přitom druhé nevylučuje.

Meta

Zeptal jsem se, kolik jí Meta za ty roky shodila příspěvků a reklam a jestli se to dá přeložit do peněz. Nedá — nepočítá si to. Ale dodala, že bez těch omezení by mohla být někde úplně jinde.

A pak přišla nejostřejší pasáž celého rozhovoru. Tohle je její pozorování, ne moje tvrzení o tom, jak pravidla Mety fungují:

„Reklamy na OnlyFans tam třeba nechávají, přestože jsem nejednou viděla přímo na Instagramu holou vulvu. Nebo fotky z porodu zobrazující komplet ženské genitálie, konečník, krev, výkaly. Jistě, je to normální, nic proti tomu nemám — ale sexualita je snad normální také. Meta by mohla rozlišovat edukaci a pornografii, když už.“

Ptal jsem se i na to, jestli narazila jinde — platební brána, banka, e-shopová platforma. Neřešila. „Já se moc cenzurovat nenechám,“ napsala.

Což platí i pro to, co si dělá sama. Před sebou se moc neškrtá:

„Když někdo např. vypípává každé potenciálně problematické slovo, vznikne namísto zajímavého reelska neposlouchatelná kakofonie.“

Co se změnilo za pět let

Ptal jsem se schválně na lidi, ne na algoritmy. Podle ní se víc mluví o konsentu a o feminismu a lidi se zjevně míň stydí. To je podle ní úplně skvělé.

Algoritmy nechápala nikdy — ani tehdy, ani teď. „Dělají si, co chtějí, jsou kruté a nespravedlivé.“

Do budoucna nic velkého neplánuje, tvoří spontánně, protože jinak by to podle ní nebylo autentické. Ráda by napsala další knihu, prošla si nějaké podcasty a navázala nové spolupráce. A ráda by sdílela bez cenzury — čímž nemyslí nahotu, ale sexuální edukaci bez omezování.

Na konec jsem se zeptal, jestli je něco, co by chtěla říct a na co jsem se nezeptal:

„Ano, přečtěte si moji knížku :))“

Fér.

5 ukázek zdarma · PDF do e-mailu

Chceš si YONI nejdřív osahat zdarma?

Pošlu ti pět obrázků v PDF a slevu 5 % na první nákup. Vytiskni, vybarvi a zjisti, jestli je to pro tebe.

Pět obrázků v PDF a sleva 5 % na první nákup. Odhlásit se můžeš jedním klikem. Podmínky ochrany osobních údajů.